Centrum pro komplexní studium materiálních a krajinotvorných aspektů industrializačního procesu

výzkumy

Založení Centra pro komplexní studium materiálních a krajinotvorných aspektů industrializačních procesů předcházelo několik let systematického studia zaměřeného na interakci člověka a jeho přírodního prostředí v novověku a moderní době.

Prvým badatelským počinem byl na počátku 80. let systematický výzkum bojiště sedmileté války v Nebesích u Aše založený na kombinaci metod historie, archeologie a etnologie. Brzy následovala série archeologických výzkumů zaměřených na raně novověkého hrnčířství v Berouně (problematika tzv. berounské zboží). Při zpracování těchto výzkumů jsme rovněž kombinovali metody studie historie, archeologie a etnologie. V rámci systematického studia využívání jeskyní člověkem minulosti byly sledovány i doklady o využívání jeskyní v novověku a současnosti (kombinace metod speleoarcheologie a etnologie). V letech 1988-90 a 1998-2004 proběhl systematický výzkum bojiště z roku 1647 u Třebele, okr. Tachov.
Všechny uvedené výzkumy jsou podrobněji i s odkazy na literaturu pojednány v odborném životopisu V. Matouška.

V letech 2014-15 proběhlo systematické studium vzniku a prvých let existence letoviska Božkov, dnes části obce Mnichovice. Výzkum metodicky navázal  na předchozí studium soudobého letoviska Hradištko. Smyslem výzkumu bylo ověřit, zda obě přípražská letoviska procházela srovnatelným vývojem nebo zda je možné pozorovat významné rozdíly. Výzkum opět prováděli společně pedagogové a studenti Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. Hlavní část studia provedla  formou přípravy diplomní práce studentka magisterského oboru Sociální a kulturní ekologie Lucie Koubová za přispění a metodického vedení V. Matouška a J. Hájka.
Obě letoviska měla na počátku řadu společných znaků. Obě vytvořili výlučně pražští rekreanti, obě vznikla kolem původního vesnického jádra. Obě letoviska se nacházejí ve srovnatelné vzdálenosti od Prahy. Sociální struktura rekreantů v obou letoviscích zahrnuje  celé spektrum od vyšší, přes střední až po nižší vrstvy.  Rekreační zástavba vznikala ostrůvkovitě v několika relativně samostatných stavebních jádrech. Podstatný rozdíl spočíval v tom, že v Hradištku rekreanti a stavitelé většinou spoléhali na pražské architekty a stavitele, v Božkově naopak postavili letovisko téměř kompletně místní firmy. V Božkově byl také aktivnější okrašlovací spolek, než v Hradištku.

Literatura:
Koubová, L. 2015: Letovisko Božkov. Příspěvek ke studiu proměn příměstské krajiny v době industrializace. Praha: Univerzita Karlova, Fakulta humanitních studií. Diplomní práce.
 Ukázka plánované dokumentace rekreačního sídla

Původní vesnické jádro letoviska

Ve dnech 1.-9.7. 2015 proběhl další systematický terénní  výzkum reliktů tradičního pálení dřevěného uhlí. Výzkum se uskutečnil v zalesněném jihozápadním cípu Křivoklátské vrchoviny,  východně od vrchu Radeč (721 m.n.m.), přibližně 10km severovýchodně od Rokycan. Výzkum navázal na předchozí terénní akce na vrchu Mokřince u Branova na Křivoklátsku (2012-13) a na stráni po Komorskem,  v prostoru Čeňkova, resp. Jinců na Brdech. Výzkum probíhal formou terénní praxe studentů katedry Sociální a kulturní ekologie FHS UK.
Stejně jako na Křivoklátsku a na Brdech bylo i zde cílem výzkumu vyhledat a archeologicky (V. Matoušek, FHS UK a R. Brejcha, ArÚ AV ČR v Praze) a botanicky (P. Bobek, PřF UK)  dokumentovat reprezentativní vzorek zaniklých uhlířských plošin. V prostoru radečského hřbetu však terénní výzkum navázal také na  systematické letecké laserové snímkování (LIDAR) z roku 2010 a následný pozemní  terénní průzkum, který na lokalitě prováděli  R. Brejcha a P. Bobek.
Ve dvou navazujících transektech o šíři 250m a délce 1750m byla na základě kombinace lidarových snímků  a vlastního pozemního pozorování nalezena  a měřičsky, kresebně a fotograficky dokumentována celkem 71 zaniklá uhlířská plošina. Ze všech plošin byly odebrány vzorky pro antrakologickou analýzu a pro absolutní datování metodou C14. Na několika plošinách jsme dendrologickým vrtákem získali letokruhovou sérii stojících stromů. To nám umožní odhadnout dobu, kdy na místě milíře začal vyrůstat les a nepřímo tak zjistíme „minimální stáří“. Rozborem uhlíků uložených často v mocných vrstvách na ploše bývalého milíře se dozvíme druhové složení tehdejšího lesa. Na základě zakřivení letokruhů uhlíků můžeme dále zkoumat tloušťkovou sortu použitého dřeva, což může ukázat na vertikální strukturu lesního porostu. Stejně jako na Mokřince a pod Komorskem byla i zde většina plošin vybudována v těsné blízkosti lesních komunikací nebo přímo na nich. I zde  je nápadná vysoká hustota plošin, nezřídka v příkrých a kamenitých terénech. Podobně jako v Brdech i  na svazích radečského hřbetu jsme pozorovali na některých plošinách kopečky mouru. Na rozdíl od Mokřinky a stráně pod Komorskem jsme však v prostoru radečského hřbetu nepozorovali  návaznost plošin na vodní zdroje.  Několik plošin bylo narušeno historickou těžební činností. Tyto nálezy přinášejí důležité informace o vzájemném časovém vztahu pálení dřevěného uhlí a těžbě  železné rudy, jejíž stopy jsou v prostoru radečského hřbetu velmi hojné.

Literatura:
Brejcha, R. 2014
: Evaluace archeologického potenciálu lesního prostředí jihozápadní části Radečské vrchoviny  s využitím lidarových dat. In. Gojda, M. – John, J.,  Archeologie a letecké laserové skenování krajiny, Plzeň: Západočeská univerzita,  200-220.

Dokumentace plošiny narušené těžbou železné rudy

Dk

Projekt byl zahájen v roce 2007 a probíhá formou společného výzkumu pedagogů a studentů Fakulty humanitních studií UK a Fakulty stavební ČVUT. Hlavní důraz je zatím kladen na studium rekreačních vilových čtvrtí (letovisek, vilegiatur) pražských středních vrstev v nejbližším okolí Prahy. Předmětem zájmu je především sociálně historický aspekt rekreačních aktivit.
Formou bakalářských i magisterských diplomních prací byla zatím zpracována problematika letovisek Senohraby, Klánovice a Dobřichovice. Dosud probíhá výzkum letovisek Černošice, Zbraslav a Hradištko. Výzkum probíhá ve spolupráci se Středočeským muzeem v Roztokách u Prahy a Pražským střediskem NPÚ.

Literatura:
Drudíková, Václava 2012: Klánovické letní vily na přelomu 19. A 20. Století jako prostředky reprezentace společenského statusu jejich majitelů a jejich vztahu k přírodě. Praha: FHS UK. Nepubl. bakalářská práce.
Hynková, Kateřina 2012a: Letovisko Dobřichovice v době industrializace. Praha: FHS UK. Nepubl. bakalářská práce.
Hynková, Kateřina 2012b: Vývoj obce Dobřichovice na přelomu 19. a 20. století. Praha: Fakulta stavební ČVUT. Nepubl. bakalářská práce.
Posledníková, Jiřina 2012: Paďouři, trampové a netrampové. Proměny české krajiny na konci 19. a v prvých desetiletích 20. století v důsledku návratu městského obyvatelstva k přírodě, Hospodářské dějiny 27, 159-190.

Novinky

DOPORUČUJEME

Krajina jako antropologická čítanka

Tereza Blažková - Petra Červinková (eds.)

Praha: Togga 2015 

Navzdory vročení proběhl křest této kolektivní monografie 14.4.2016. Kniha má široký tématický i chronologický záběr. Obsahuje i řadu kapitol  z doby industrializace v českých zemích. Např.: plavení dřeva na Šumavě a v Novohradských horách (T. Blažková), sakrální objekty na Šluknovsku (P. Červinková) nebo sušárny čekanky ve východních Čechách (J. Vtípil).

 

Vesnice zaniklé po roce 1945 a kulturní krajina Novohradských hor
Michal Bureš
Plzeň: Západočeská univerzita 2015

Čerstvá novinka je knižní podobou autorovy disertační práce. Jejím základem je podrobný soupis a popis reliktů zaniklých sídel a jejich hospodářských areál na katastru na  39 katastrálních území. Jednotlivá zaniklá sídla jsou popsána na základě kombinace archeologických, kartografických, archivních a obrazových pramenů. Nechybí ani analýza botanických antropogenních reliktů.

Les a industrializace
Václav Matoušek - Tereza Blažková (eds.)
Praha: Togga 2015 

Kolektivní monografii tvoří 9 kapitol - dílčích sond do problematiky vztahu člověka a lesních ekosystémů v českých zemích v době industrializace. Jsou zastoupeny studie vytvořené jak na základě písemných a ikonografických pramenů, tak studie vycházející primárně z terénní dokumentace.   

Archaeologia Historica
48. ročník konference bude tentokrát věnovaný postmedievální archeologii 
Pořádá Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích ve dnech 19.-23. září 2016

 

 

 

 

 

 


 

 

 

 

 

 

 

 

Přihlášení