Centrum pro komplexní studium materiálních a krajinotvorných aspektů industrializačního procesu

disertační práce

V současné době studují v rámci doktorského studia oboru Integrální studium člověka – Obecná antropologie níže uvedení studenti, jejichž badatelské téma souvisí s projektem studia proměn krajiny Čech v době industrializace.

 

Pracovní název práce: 
Industriální krajina střední Šumavy. Proměna života a osídlení a krajiny vlivem průmyslového využití lesa v regionu

Předkladatel projektu: Tereza Blažková
Školitel: Prof. PhDr. Václav Matoušek, CSc.
Pracoviště: Fakulta humanitních studií Univerzita Karlova
Rok zahájení: 2010

Anotace
Práce navazuje na magisterskou diplomovou práci Proměna krajiny a života v době industrializace na Šumavě: Vchynicko-tetovský plavební kanál jako osa změn v regionu, která se věnuje sledování změn v krajině a životech lidí v blízkosti dnes významné technické památky Vchynicko-tetovského plavebního kanálu v době jeho fungování a i těsně po zániku využití jeho původní funkce, tedy plavení dříví. Vchynicko-tetovský kanál byl postaven na přelomu 18. a 19. století a jeho fungování bylo velmi úzce spojené s průmyslovou érou na střední Šumavě. Práce je založena na interdisciplinárním studiu. Kombinuje studium kartografických pramenů, archivních fotografií s terénním povrchovým průzkumem a literaturou, především významně využívá poznatky z dějin lesnictví. Práce sleduje vývoj osídlení, řemesel, těžby, využívání lesa a rozvoj průmyslových činností apod. Podrobně se zabývá vývojem lesního hospodářství a konkrétních lesů v regionu z kartografických pramenů a literatury. V širším pojetí lze práci charakterizovat jako příspěvek ke studiu novověké krajiny, ovlivněné industrializací nebo také k oboru, který bychom mohli nazvat jako antropologie industriálního období.
Studium zahrnuje terénní výzkum zaniklých vesnic ve sledovaném regionu. Zaměří se na konkrétní děje v krajině, na kterou bude nahlížet především jako na kulturní jev, neboť člověk a ne příroda je v novověku i v této oblasti hlavním činitelem jejího utváření.
Práce se bude snažit zaměřit na každodenní život zdejších dřevařů v 19. století a pokusí se jej kontextualizovat s výše popsanými krajinnými změnami, které jsou možné nahlížet buď zevnitř nebo zvenku jejich vnímání. Práce by mohla být zastřešena oborem antropologie krajiny, ale zároveň bude její inspirací také u nás nová disciplína, industriální archeologie, nebo výstižněji antropologie industriálního období.

 ______________________________________________________________________________________________

Drobné sakrální památky jako významný kulturně – historický prvek kulturní krajiny na Slánsku a Kladensku v průběhu staletí (zejména od 17. století do první poloviny 20. století).

Předkladatel projektu: Petra Červinková 
Školitel: Prof. PhDr. Václav Matoušek, CSc.
Pracoviště: Fakulta humanitních studií Univerzita Karlova
Rok zahájení: 2010

Anotace
Cílem doktorandského projektu je charakteristika vývoje drobné sakrální architektury a soch v terénu, která by v územním kontextu Čech metodou komparace terénních údajů v jednotlivých územích - mikroregionů Slánska a Kladenska, zmapovala rozdíly v religiózní krajině vzniklé v průběhu staletí pod vlivem kulturního, historického a politického dění.

Drobné sakrální památky a kulturní krajina:
Součást naší kulturní krajiny tvoří nejrozmanitější a nejpůsobivější složka - drobné sakrální památky. Pod pojmem drobné sakrální památky rozumíme kapličky, kříže, sochy, boží muka, svaté obrázky a skalní reliéfy s náboženskými motivy. Drobná sakrální památka je jen do jisté míry ovlivněna slohovým uměním, hlavně se do ní promítají potřeby jednotlivce, který je součástí určité společnosti v daném čase. Tyto památky vznikaly v minulosti z nejrůznějších důvodů a zůstaly v krajině jako opuštěné majáky minulosti.
Podle nejnovějších průzkumů vznikaly drobné sakrální památky také na původních, ještě pohanských místech ze 12. a 13. století, dále na tzv. odpočinkových místech (zastávky pohřebních průvodů, procesí z farní obce atd. Drobné památky byly také budovány na hranicích obcí a u kostelních stezek. Vznikaly jako označení hrobů, např. při válečných událostech (zejména 30letá válka), míst nešťastných událostí anebo naopak jako projevy díkuvzdání za uzdravení. Časem se pietní památky mohly stát součástí zbožných procesí a začaly sloužit jako tradiční zastavení, a tak se druhotně transformovaly ze světských, pietních pomníčků v sakrální památky. Podle uvedeného pestrého výčtu je podstatné u DSP určit jejich vznik, původ a funkci, abychom mohli pochopit kulturně-společenské klima v historickém kontextu.

Kladensko a Slánsko – vymezení zkoumaných regionů a jejich stručná historie:
Zvolené mikroregiony reprezentují dva základní typy kulturní krajiny, Slánsko zemědělský a Kladensko industriální.

Tento region byl součástí původní sídelní komory, osídlení tohoto kraje je datováno již do pravěku. Zmiňované území bylo kulturně a historicky propojené s Prahou a tato skutečnost se bude jistě promítat do typologie architektury a zasvěcení sakrálních památek. Kladensko a Slánsko patřilo do správy Rakovnického kraje. Mým záměrem je zpracovat severovýchodní část původně Rakovnického kraje. V současné době okres Kladno nepatří k turisticky ani badatelsky k vyhledávaným místům. Přesto Kladensko a Slánsko patřilo v raném středověku k sídelní oblasti ovládané Přemyslovci, najdeme tu pozůstatky přemyslovských správních hradů Budeč a Libušín, dále památky z doby románské (rotunda sv. Mikuláše ve Vrapicícha rotunda sv. Petra a Pavla v Budči), z doby pozdní gotiky (např. chrám sv. Gotharda ve Slaném, barokní památky kostel N. Trojice ve Slaném a také morový sloup ve Velvarech). Mezi další významné památky patří stavby navrhované architekty z rodiny Dientzenhoferů. Na zemědělském Slánsku se dochovaly i doklady venkovské architektury, ať už rozptýlené v jednotlivých obcích, nebo nejúplněji dochované ve vesnické památkové rezervaci v Třebízi – Cífkův statek ze 17. století.

Časové vymezení zkoumaných předmětů:
Časový rozsah výzkumu nechci striktně vymezit, jelikož v Čechách se našly drobné artefakty ještě z 15 století. Podle výčtu zmiňované literatury a z vlastní dokumentace, nejvíce drobných sakrálních památek pochází ze 17. století a pokračuje do 1. poloviny 20. století. Je to období související s 30letou válkou a barokní rekatolizací. Horní hranice 1. polovina 20. století souvisí s ukončením výstavby sakrálních památek a nahrazením novými, ideologickými „socialistickými“ památkami.

Metoda projektu, terénní výzkum a jeho vyhodnocení .
Pro základní orientaci a dokumentaci drobných sakrálních památek v terénu v České republice se po zkušenostech kolegů z plošného mapování výše zmiňovaných památek nejvíce osvědčily mapy Druhého vojenského mapování, Stabilního katastru z let 1826–1843, topografické mapy Rakouska – Uherska a mapy z 20 až 40. let 19. století (např. Pavel Hájek: Zděná boží muka v jižních Čechách, Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích 2009, Zdenka Paloušová: Kamenná boží muka v jižních Čechách a přilehlé Moravě, Monumenta, 2009 anebo dokumentace z regionů (např. Petr Juřák (Drobné nemovité památky sakrálního charakteru na Frýdecko-Místecku, in Almanach konference Kaplička na návsi, křížek v polích, Drobné památky severních Čech 2006).
Výstupy heuristického průzkumu budou vloženy do databáze, která u každého předmětu obsáhne veškeré dostupné informace o původním a současném umístění památky včetně souřadnic GPS, z archivního či terénního průzkumu její původní zobrazení, dále informace o vlastníkovi, ikonografii, dataci, stavu předmětu a případné potřebě restaurování. Mimo jiné bude obsahovat základní typologii drobných památek na vymezené oblasti například architektura Božích muk se bude třídit podle materiálu (kamenná, zděná, kamenná a litinové kříže). Podrobnější třídění typologie vznikne na základě shromážděného materiálu a vymezeného území.
Výsledkem výzkumu vznikne komplexní charakteristika kulturní krajiny zvoleného území, která zahrnuje analýzu charakteru a vývoje religiózní krajiny, ale zároveň informaci o roli náboženství ve zkoumané oblasti. Zajímavé budou výsledky porovnání z hlediska četnosti výskytu a použití technologie drobných památek v regionech Slánska a Kladenska. Kladno začalo být industriální oblastí již v 19. století a Slánsko bylo spíše regionem zemědělským a přitom byly pod správou jednoho kraje. Domnívám se proto, že právě tato okolnost by mohla výrazným způsobem přispět k objektivizaci našeho poznání, neboť odlišnosti využívání krajiny v mnou sledovaném období, mohou být konfrontovány s rakousko-uherskými správními poměry, které velmi výrazně měnily vzhled české krajiny (viz snaha po unifikaci monarchie již od dob tereziánských a josefínských reforem).

 ______________________________________________________________________________________________

Název projektu:
Družstevní sušárny na Hradecku. Vstup zemědělského průmyslu do české krajiny.

Předkladatel projektu: Mgr. Jan Vtípil
Školitel: Prof. PhDr. Václav Matoušek, CSc.
Pracoviště: Fakulta humanitních studií Univerzita Karlova
Rok zahájení: 2010

Anotace:
Od druhé poloviny 19. století se začal v řepařských oblastech Čech prosazovat nový typ potravinářského průmyslu – výroba kávových náhražek, později označovaných novým českým výrazem kávoviny. Tato výroba se opírala o pražené obilí, ale především o zemědělskou produkci čekanky obecné (Cichorium intybus). Technická okopanina, obdobně jako cukrová řepa náročná na klimatické a půdní podmínky, byla užívána výhradně pro účely výroby kávoviny, která byla podle latinského názvu rostliny nazývána cikorka. Její úprava spočívala v sušení a následné úpravě ve speciálních podnicích. Zatímco koncových zpracovatelských podniků bylo v českých zemích omezené množství, těch základních - sušáren čekanky - začalo na počátku 20. století vyrůstat v české krajině hned několik desítek.
Klima hospodářského nacionalismu dalo v této souvislosti v pěstebních (zároveň výrazně, ne-li výhradně, českých) oblastech čekanky vzniknout specifickému typu družstevnictví, tzv. sušárenským družstvům. Zemědělský průmysl často teprve s výstavbou těchto sušáren vstoupil do polabských vesnic a výrazně se promítl do jejich podoby. Sušárny svým charakterem výškově převyšovaly budovy ve vsích a mnohde zůstaly jejich dominantami dodnes.
Snahou projektu by bylo zaměřit se na průmyslové objekty spjaté s činností sušárenských družstev, představit jejich historický a stavební vývoj, vlastnickou strukturu a především zmiňovaný vliv na podobu vesnic. Z oblasti středního Polabí a Hradecka, kde se stavby tohoto typu vyskytovaly, by se projekt zaměřil na Hradecko, které nalezlo od 20. let 20. století družstevního koncového zpracovatele, Kávoprůmysl Hradec Králové.

Dosavadní stav bádání a cíle projektu
Průmysl kávových náhražek (včetně výrobních objektů s ním spjatých) leží dlouhodobě ve stínu dalších odvětví potravinářského průmyslu a postrádá dosud koncepčního uchopení. Uskutečnění tohoto výzkumu by mělo přinést základní představu o růstu sítě družstevních sušáren a proměnách podoby vesnic v souvislosti s příchodem nového typu jak zemědělské produkce, tak zejména nového typu potravinářského průmyslu spojeného s touto plodinou.
 

Novinky

DOPORUČUJEME

Krajina jako antropologická čítanka

Tereza Blažková - Petra Červinková (eds.)

Praha: Togga 2015 

Navzdory vročení proběhl křest této kolektivní monografie 14.4.2016. Kniha má široký tématický i chronologický záběr. Obsahuje i řadu kapitol  z doby industrializace v českých zemích. Např.: plavení dřeva na Šumavě a v Novohradských horách (T. Blažková), sakrální objekty na Šluknovsku (P. Červinková) nebo sušárny čekanky ve východních Čechách (J. Vtípil).

 

Vesnice zaniklé po roce 1945 a kulturní krajina Novohradských hor
Michal Bureš
Plzeň: Západočeská univerzita 2015

Čerstvá novinka je knižní podobou autorovy disertační práce. Jejím základem je podrobný soupis a popis reliktů zaniklých sídel a jejich hospodářských areál na katastru na  39 katastrálních území. Jednotlivá zaniklá sídla jsou popsána na základě kombinace archeologických, kartografických, archivních a obrazových pramenů. Nechybí ani analýza botanických antropogenních reliktů.

Les a industrializace
Václav Matoušek - Tereza Blažková (eds.)
Praha: Togga 2015 

Kolektivní monografii tvoří 9 kapitol - dílčích sond do problematiky vztahu člověka a lesních ekosystémů v českých zemích v době industrializace. Jsou zastoupeny studie vytvořené jak na základě písemných a ikonografických pramenů, tak studie vycházející primárně z terénní dokumentace.   

Archaeologia Historica
48. ročník konference bude tentokrát věnovaný postmedievální archeologii 
Pořádá Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích ve dnech 19.-23. září 2016

 

 

 

 

 

 


 

 

 

 

 

 

 

 

Přihlášení