Centrum pro komplexní studium materiálních a krajinotvorných aspektů industrializačního procesu

Terénní výzkum reliktů pálení dřevěného uhlí na Radči u Rokycan.

Ve dnech 1.-9.7. 2015 proběhl další systematický terénní  výzkum reliktů tradičního pálení dřevěného uhlí. Výzkum se uskutečnil v zalesněném jihozápadním cípu Křivoklátské vrchoviny,  východně od vrchu Radeč (721 m.n.m.), přibližně 10km severovýchodně od Rokycan. Výzkum navázal na předchozí terénní akce na vrchu Mokřince u Branova na Křivoklátsku (2012-13) a na stráni po Komorskem,  v prostoru Čeňkova, resp. Jinců na Brdech. Výzkum probíhal formou terénní praxe studentů katedry Sociální a kulturní ekologie FHS UK.
Stejně jako na Křivoklátsku a na Brdech bylo i zde cílem výzkumu vyhledat a archeologicky (V. Matoušek, FHS UK a R. Brejcha, ArÚ AV ČR v Praze) a botanicky (P. Bobek, PřF UK)  dokumentovat reprezentativní vzorek zaniklých uhlířských plošin. V prostoru radečského hřbetu však terénní výzkum navázal také na  systematické letecké laserové snímkování (LIDAR) z roku 2010 a následný pozemní  terénní průzkum, který na lokalitě prováděli  R. Brejcha a P. Bobek.
Ve dvou navazujících transektech o šíři 250m a délce 1750m byla na základě kombinace lidarových snímků  a vlastního pozemního pozorování nalezena  a měřičsky, kresebně a fotograficky dokumentována celkem 71 zaniklá uhlířská plošina. Ze všech plošin byly odebrány vzorky pro antrakologickou analýzu a pro absolutní datování metodou C14. Na několika plošinách jsme dendrologickým vrtákem získali letokruhovou sérii stojících stromů. To nám umožní odhadnout dobu, kdy na místě milíře začal vyrůstat les a nepřímo tak zjistíme „minimální stáří“. Rozborem uhlíků uložených často v mocných vrstvách na ploše bývalého milíře se dozvíme druhové složení tehdejšího lesa. Na základě zakřivení letokruhů uhlíků můžeme dále zkoumat tloušťkovou sortu použitého dřeva, což může ukázat na vertikální strukturu lesního porostu. Stejně jako na Mokřince a pod Komorskem byla i zde většina plošin vybudována v těsné blízkosti lesních komunikací nebo přímo na nich. I zde  je nápadná vysoká hustota plošin, nezřídka v příkrých a kamenitých terénech. Podobně jako v Brdech i  na svazích radečského hřbetu jsme pozorovali na některých plošinách kopečky mouru. Na rozdíl od Mokřinky a stráně pod Komorskem jsme však v prostoru radečského hřbetu nepozorovali  návaznost plošin na vodní zdroje.  Několik plošin bylo narušeno historickou těžební činností. Tyto nálezy přinášejí důležité informace o vzájemném časovém vztahu pálení dřevěného uhlí a těžbě  železné rudy, jejíž stopy jsou v prostoru radečského hřbetu velmi hojné.

Literatura:
Brejcha, R. 2014
: Evaluace archeologického potenciálu lesního prostředí jihozápadní části Radečské vrchoviny  s využitím lidarových dat. In. Gojda, M. – John, J.,  Archeologie a letecké laserové skenování krajiny, Plzeň: Západočeská univerzita,  200-220.

Dokumentace plošiny narušené těžbou železné rudy

Dk

Novinky

DOPORUČUJEME

Krajina jako antropologická čítanka

Tereza Blažková - Petra Červinková (eds.)

Praha: Togga 2015 

Navzdory vročení proběhl křest této kolektivní monografie 14.4.2016. Kniha má široký tématický i chronologický záběr. Obsahuje i řadu kapitol  z doby industrializace v českých zemích. Např.: plavení dřeva na Šumavě a v Novohradských horách (T. Blažková), sakrální objekty na Šluknovsku (P. Červinková) nebo sušárny čekanky ve východních Čechách (J. Vtípil).

 

Vesnice zaniklé po roce 1945 a kulturní krajina Novohradských hor
Michal Bureš
Plzeň: Západočeská univerzita 2015

Čerstvá novinka je knižní podobou autorovy disertační práce. Jejím základem je podrobný soupis a popis reliktů zaniklých sídel a jejich hospodářských areál na katastru na  39 katastrálních území. Jednotlivá zaniklá sídla jsou popsána na základě kombinace archeologických, kartografických, archivních a obrazových pramenů. Nechybí ani analýza botanických antropogenních reliktů.

Les a industrializace
Václav Matoušek - Tereza Blažková (eds.)
Praha: Togga 2015 

Kolektivní monografii tvoří 9 kapitol - dílčích sond do problematiky vztahu člověka a lesních ekosystémů v českých zemích v době industrializace. Jsou zastoupeny studie vytvořené jak na základě písemných a ikonografických pramenů, tak studie vycházející primárně z terénní dokumentace.   

Archaeologia Historica
48. ročník konference bude tentokrát věnovaný postmedievální archeologii 
Pořádá Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích ve dnech 19.-23. září 2016

 

 

 

 

 

 


 

 

 

 

 

 

 

 

Přihlášení