Centrum pro komplexní studium materiálních a krajinotvorných aspektů industrializačního procesu

Hradištko u Pikovic. Letovisko Pražanů ze 30. let 20. století.

V rámci projektu studia  počátků rekreačních aktivit Pražanů v příměstské agrární krajině proběhl v letech 2012-14 systematický výzkum vzniku a počátečního vývoje letoviska Hradištko nad soutokem Vltavy a Sázavy.  Letovisko se začalo formovat na počátku 30. let 20. století v návaznosti na oblíbenou výletní trasu Praha – Štěchovice – Svatojánské proudy. Vzniku letoviska v Hradištku předcházela výstavba  rekreačních vil a trampských chat v sousedních Pikovicích, která souvisela se provozem „Posázavského pacifiku“, železniční tratě Praha – Pikovice - Čerčany  dokončené  v roce 1900. Výzkum zahrnoval studium písemných a kartografických pramenů,  rozhovory s pamětníky i terénní průzkum aktuálního stavu lokality.

Vývoj letoviska specifickým způsobem odráží vývoj společenských a politických poměrů v Čechách ve 20. století. Systematický rozvoj letoviska lze sledovat od doby Velké hospodářské krize na počátku 30. let. Úspěšný rozvoj letoviska přerušil v roce 1942 vznik Cviště zbraní SS Benešov, známého též jako Vojenský prostor Neveklov. V souvislosti se vznikem vojenského prostoru byla celá řada obcí vysídlena. Rovněž kvetoucí letovisko vyšší, střední i nižší třídy v Hradištku obsadilo vojsko. V roce 1943 vznikl na okraji Hradištka, přímo mezi bývalými rekreačními objekty koncentrační tábor. Po skončení války byla obec i s rekreačními objekty zcela zdevastovaná.  Vily a chaty byly původním rekreantům postupně vraceny, ale jejich majitelé museli v řadě případů přijmout do svých staveb trvalé nájemníky.

Na studiu historie letoviska se podíleli pedagogové a studenti  katedry Sociální a kulturní ekologie a pracoviště Orální historie – soudobých dějin Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy.


Hradištko kolem roku 1940


Vila manželů Štěpánkových, majitelů obchodu s bytovým textilem ve Vršovicích, sloužila za války jako velitelství koncentračního tábora. 

Novinky

DOPORUČUJEME

Krajina jako antropologická čítanka

Tereza Blažková - Petra Červinková (eds.)

Praha: Togga 2015 

Navzdory vročení proběhl křest této kolektivní monografie 14.4.2016. Kniha má široký tématický i chronologický záběr. Obsahuje i řadu kapitol  z doby industrializace v českých zemích. Např.: plavení dřeva na Šumavě a v Novohradských horách (T. Blažková), sakrální objekty na Šluknovsku (P. Červinková) nebo sušárny čekanky ve východních Čechách (J. Vtípil).

 

Vesnice zaniklé po roce 1945 a kulturní krajina Novohradských hor
Michal Bureš
Plzeň: Západočeská univerzita 2015

Čerstvá novinka je knižní podobou autorovy disertační práce. Jejím základem je podrobný soupis a popis reliktů zaniklých sídel a jejich hospodářských areál na katastru na  39 katastrálních území. Jednotlivá zaniklá sídla jsou popsána na základě kombinace archeologických, kartografických, archivních a obrazových pramenů. Nechybí ani analýza botanických antropogenních reliktů.

Les a industrializace
Václav Matoušek - Tereza Blažková (eds.)
Praha: Togga 2015 

Kolektivní monografii tvoří 9 kapitol - dílčích sond do problematiky vztahu člověka a lesních ekosystémů v českých zemích v době industrializace. Jsou zastoupeny studie vytvořené jak na základě písemných a ikonografických pramenů, tak studie vycházející primárně z terénní dokumentace.   

Archaeologia Historica
48. ročník konference bude tentokrát věnovaný postmedievální archeologii 
Pořádá Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích ve dnech 19.-23. září 2016

 

 

 

 

 

 


 

 

 

 

 

 

 

 

Přihlášení