Centrum pro komplexní studium materiálních a krajinotvorných aspektů industrializačního procesu

archiv

V prosinci 2013 až únoru 2014 provedla společnost Labrys, o. p. s. záchranný archeologický výzkum před výstavbou administrativní budovy Karlín Corso Court II b v pražském Karlíně, který byl od 19. století industriálním předměstím Prahy. Lokalita je ohraničena ulicemi Křižíkova, Thámova, Pernerova a Šaldova.

Daňkova strojírna v 2. polovině 19. Století

Po odstranění povrchu parkoviště, které zde fungovalo několik desítek let po zbourání továrny, byly položeny na vytipovaná místa zjišťovací sondy, které přinesly pozitivní zjištění, zachycující struktury industriálních objektů. Z plochy výzkumu (60 x 80 m) byla posléze skryta suť na úroveň konstrukcí a struktur nebo na původní terén a celá plocha byla ručně začištěna. Na základě ručního začištění plochy byla vytipována místa pro sondy v zachovalých terénech a pro zkoumání výplní industriálních objektů.


Celkový pohled na zkoumanou plochu

Odkryty a dokumentovány byly jednak pozůstatky továrny založené zde v roce 1854 (Daněk a spol., od r. 1872 Breitfeld-Daněk) zaměřující se na výrobu vybavení dolů a potravinářského průmyslu, která byla po roce 1927 sloučena s Českomoravskou – Kolben v Českomoravskou – Kolben – Daněk (ČKD), největší strojírnu v tehdejším Československu. Za druhé světové války byla společnost přejmenována na Böhmisch-Mährische Maschinenfabrik AG a vyráběla hlavně zbraně pro Wehrmacht a výroba zde pokračovala i po válce.

Ze starší fáze továrny z 19. století byly odkryty charakteristické opukové konstrukční prvky budov a jejich základy, cihlová topeniště, kanalizace, teplovodní kanálky, kouřovody a dva komíny. Z mladší fáze pak byly identifikovány betonové základové patky a podstavce pod stroje, nádrže a topeniště. To vše bylo doprovázeno množstvím nálezů, které se váží k výrobě (jako jsou kadluby, kovové součásti strojů a vybaven í továrny), ale i běžných nálezů (jako je keramika nebo zvířecí kosti).


Jedno z topenišť

Z období 18. až první poloviny 19. století, kdy se v této oblasti Karlína rozprostíraly rozlehlé zahrady, byly odkryty a zkoumány dvě studny s množstvím nálezů z tohoto období. Součástí roubení jedné ze studen byl kámen s vytesaným vročením a jménem majitele nebo stavitele (1808, Jos. Swoboda). Jedna ze studen byla překryta cihlovou klenbou při výstavbě továrny a nadále využívána jako zdroj vody. Druhá studna byla v témže období částečně zasypána a její vrchná partie druhotně použity jako základ komína. U obou studen byl zachycen dřevěný základový věnec roubení, v jednom případě byl také vyzvednut.

Spodní část komína vyplněná mocnou vrstvou popela

Z tohoto období byla zachycena také podlaha a částečně i zdi sklepního prostoru domu, který je patrný již v mapě Stabilního katastru s množstvím nálezů včetně mince z konce 19. století. Prostory domu byly zřejmě reutilizovány pro potřeby továrny.

Nálezy a dokumentace z výzkumu jsou nyní ve zpracování. O výsledcích vás budeme informovat.

Tereza Blažková

V rámci projektu studia  počátků rekreačních aktivit Pražanů v příměstské agrární krajině proběhl v letech 2012-14 systematický výzkum vzniku a počátečního vývoje letoviska Hradištko nad soutokem Vltavy a Sázavy.  Letovisko se začalo formovat na počátku 30. let 20. století v návaznosti na oblíbenou výletní trasu Praha – Štěchovice – Svatojánské proudy. Vzniku letoviska v Hradištku předcházela výstavba  rekreačních vil a trampských chat v sousedních Pikovicích, která souvisela se provozem „Posázavského pacifiku“, železniční tratě Praha – Pikovice - Čerčany  dokončené  v roce 1900. Výzkum zahrnoval studium písemných a kartografických pramenů,  rozhovory s pamětníky i terénní průzkum aktuálního stavu lokality.

Vývoj letoviska specifickým způsobem odráží vývoj společenských a politických poměrů v Čechách ve 20. století. Systematický rozvoj letoviska lze sledovat od doby Velké hospodářské krize na počátku 30. let. Úspěšný rozvoj letoviska přerušil v roce 1942 vznik Cviště zbraní SS Benešov, známého též jako Vojenský prostor Neveklov. V souvislosti se vznikem vojenského prostoru byla celá řada obcí vysídlena. Rovněž kvetoucí letovisko vyšší, střední i nižší třídy v Hradištku obsadilo vojsko. V roce 1943 vznikl na okraji Hradištka, přímo mezi bývalými rekreačními objekty koncentrační tábor. Po skončení války byla obec i s rekreačními objekty zcela zdevastovaná.  Vily a chaty byly původním rekreantům postupně vraceny, ale jejich majitelé museli v řadě případů přijmout do svých staveb trvalé nájemníky.

Na studiu historie letoviska se podíleli pedagogové a studenti  katedry Sociální a kulturní ekologie a pracoviště Orální historie – soudobých dějin Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy.


Hradištko kolem roku 1940


Vila manželů Štěpánkových, majitelů obchodu s bytovým textilem ve Vršovicích, sloužila za války jako velitelství koncentračního tábora. 

Ve dnech 14.-25. 7. 2014 proběhl systematický výzkum zaniklých uhlířských plošin v prudké zalesněné  stráni nad Čenkovem poblíž Jinců.  Jednalo se o srovnávací výzkum k výzkumu zaniklých uhlířských plošin na Křivoklátsku, na vrchu Mokřinka  u Branova. Výzkum  u Čenkova navazoval na systematický botanický výzkum, který zde před deseti lety prováděl botanik Mgr. P. Bobek.  Kromě druhového složení páleného dřeva (zejména dub , jedle, borovice, buk a smrk), zajistil P. Bobek také dataci vzorků páleného dřeva metodou analýzy izotopu C14. Výslekdy analýz provedených laboratoří univerzity v Salentu, v Itálii byly u Čenkova páleny milíře od počátku 18. do počátku 19. století.

Při terénním výzkumu v červenci 2014 bylo identifikováno a měřičsky, kresebně a fotograficky dokumentováno celkem 86 uhlířských plošin. Na jedné plošině byla provedena kopaná sondáž. Výzkum u Čenkova prokázal několik odlišností od situace na Mokřince. Jednak podstatně větší hustotu plošin v lesním terénu, dále v průměru větší velikost plošin a také jejich odlišnou konstrukci. Podobně jako na Mokřince pozorovali jsme i u Čenkova  úzkou vazbu uhlířských  pracovišť na lesní cesty.  Řada plošin byla i zde vybudována v těsné blízkosti cest nebo přímo na cestách.


Sondáž uhlířské plošiny na stráni pod Komorskem. 


Podstatná část plošin je velmi dobře dochovaná a v terénu snadno identifikovatelná.  

10. historickogeografická konference
Historické krajiny obrazem a písmem

29. ledna 2014, Velká geologická posluchárna PřF UK v Praze, Albertov 6, Praha 2

zahájení v 9,00 hod.

PROGRAM

8.15-9.00
Registrace, předkonferenční káva

9.00-10.30
Zahájení

Eva Semotanová (Historický ústav AV ČR, Praha)-Pavel Chromý (Přírodovědecká fakulta UK, Praha, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje)

Rytiny a veduty
Michal Bada, Zobrazenia Bratislavy v ranom novoveku
Veronika Chňupková, Schmalhoferove rytiny zámku a mesta Holíč
Zdeněk Hojda, Plaské panství obrazem i písmem v díle Mauritia Vogta
Růžena Zimová - Václav Matoušek - Tomáš Janata, Obrazy české krajiny na rytinách bojišť třicetileté války

10.30-11.00
Přestávka, občerstvení

11.00-12.30
Obraz a písmo

Robert Šimůnek, Laudes urbium – slovo a obraz ve službách sebeprezentace českých „měst v krajině 15.-16. století
Eva Chodějovská, K poctě panovnice? K oslavě Prahy? Pražská korunovace Marie Terezie slovem a obrazem
Peter Chrastina – Katarína Rácová, Historické krajiny písmom: Rieky Nitrianskej stolice v diele Mateje Bela
Mlada Holá, Vesnická krajina ve světle úředních pramenů studentských kolejí pražské univerzity na přelomu 16. a 17. století

12.30-13.30
Přestávka, oběd

13.30-15.00
Film, fotografie, malba

Mariana Čengelová, Zobrazenie krajiny v historickom hranom filme v komparácii dobového zobrazenia
Dana Motyčková – Kateřina Sedlická, Obraz krajiny na etnografické fotografii
Petra Trnková, Fotograf na Rožmberku aneb K historii krajiny a moderního obrazového média v Čechách
Jiří Zlatohlávek, Krajina v tvorbě malířů Podkarpatské Rusi

15.30-17.00
Pohlednice, průvodce

Zdeněk Kučera - Pavel Raška - Michal Semian, Zprostředkovaný obraz regionu: příklad pohlednic z oblasti severozápadních Čech
Eva Semotanová, Sentiment, realita a její odraz v turistických průvodcích Prahy z 19. století
Richard Změlík, Krajina v díle Karla Hynka Máchy
Roman Pazderský, Základy starého místopisu Pražského W. W. Tomka jako „opus magnum české historické topografie 19. století 

Stránky

Novinky

DOPORUČUJEME

Krajina jako antropologická čítanka

Tereza Blažková - Petra Červinková (eds.)

Praha: Togga 2015 

Navzdory vročení proběhl křest této kolektivní monografie 14.4.2016. Kniha má široký tématický i chronologický záběr. Obsahuje i řadu kapitol  z doby industrializace v českých zemích. Např.: plavení dřeva na Šumavě a v Novohradských horách (T. Blažková), sakrální objekty na Šluknovsku (P. Červinková) nebo sušárny čekanky ve východních Čechách (J. Vtípil).

 

Vesnice zaniklé po roce 1945 a kulturní krajina Novohradských hor
Michal Bureš
Plzeň: Západočeská univerzita 2015

Čerstvá novinka je knižní podobou autorovy disertační práce. Jejím základem je podrobný soupis a popis reliktů zaniklých sídel a jejich hospodářských areál na katastru na  39 katastrálních území. Jednotlivá zaniklá sídla jsou popsána na základě kombinace archeologických, kartografických, archivních a obrazových pramenů. Nechybí ani analýza botanických antropogenních reliktů.

Les a industrializace
Václav Matoušek - Tereza Blažková (eds.)
Praha: Togga 2015 

Kolektivní monografii tvoří 9 kapitol - dílčích sond do problematiky vztahu člověka a lesních ekosystémů v českých zemích v době industrializace. Jsou zastoupeny studie vytvořené jak na základě písemných a ikonografických pramenů, tak studie vycházející primárně z terénní dokumentace.   

Archaeologia Historica
48. ročník konference bude tentokrát věnovaný postmedievální archeologii 
Pořádá Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích ve dnech 19.-23. září 2016

 

 

 

 

 

 


 

 

 

 

 

 

 

 

Přihlášení